Na Lysohorský Ultra Trail v NNormal výbavě

Rovnou jsme se Aleše zeptali na jeho pohled a pocity ze závodu, jak byl s výsledkem spokojen. A taky jsme chtěli vědět, jak bylo na trase, protože pár dní před závodem docela vydatně pršelo... 

Spokojený celkem jsem. Vždy řeším jen sám sebe a svůj čas. Neporovnávám se s ostatními. Tady jsem si trochu pomýšlel na čas o malinko lepší, ale podmínky byly náročný. Pátý místo tedy beru, že není tak špatný - vlastně čtvrtý z ČR. Přede mnou skončil Michal Vašíček (alias Vasman), kterej je z běžeckého klubu Magla - jsem mu asi špatně vysvětlil, že se předseda Magly (to jako já) předbíhat nesmí :). Dělám si srandu. On je brutálně šikovnej a vzhledem k tomu, že neběhá moc dlouho, tak pokud mu bude držet zdraví, může se ještě dost zlepšit. 

Za posledních 5 let jsem na LHUTu nechyběl ani jednou a zatím se mi pokaždé podařilo umístit v TOP 10, přitom trasa mi až tak úplně nesedí, alespoň co se týče technických pasáží směrem dolů. 

Obzvlášť letos se z trasy kvůli velkým dešťům stal slušný kamenolom. Někdy mám závody zejména v zahraničí, které si chci zároveň užít. Na LHUT si to nejezdím užívat, chci tady vždy podat svoje maximum. 

Vědělo se, že bude postupem dne velké vedro, tak jsem se rozhodnul běžet jenom v tílku a nebrat si žádnou vestu. Chtěl jsem zkusit ušetřit jakoukoliv další vrstvu na těle. Po tom, co jsem se v dubnu uvařil na závodě na Istrii, jsem se toho bál. Je potřeba mít s sebou dvě soft flask láhve, ty jsem si dával do pásu případně s jednou běžel v ruce. 

Vzhledem k tomu, že mi to jde líp do kopce než z kopce a závod začíná do kopce, tak jsem na první Lysé většinou jako jeden z prvních. Stejně tak tomu bylo i letos. Jako první seběh dolů je směr na Visalaje, což je ten nejdelší ze 4 okruhů. 

Na druhou Lysou se dostávám na 3. místě s časem o cca 7 minut lepším, než je můj osobák. Do té doby se mi běželo skvěle, ale dalšího seběhu do Krásné jsem se právem obával. To je podle mě nejnáročnější technický úsek a ten, kdo to tam umí pustit, tak může získat hodně minut navíc. Šel jsem tam dost opatrně a tím jak jsem přibržďoval víc, tak jsem si „odpálil“ stehna víc než bych si přál. 

Na třetí Lysou jsem se dostal na 4. místě a téměř celý náskok na můj osobák jsem v tomto kole ztratil. Na občerstvení na Lysé se mi podařilo pobavit dav lidí, když jsem spadnul u občerstvení při otočce na časomíře. Při otáčení mi projela do obou nohou taková křeč, že jsem padnul na zem. Doplnil jsem Enervit Salt Caps a pokračoval do posledního okruhu. V seběhu mě předběhl týmový kolega z Magly Michal Vašíček a pak nás čekal poslední výstup na Lysou, který obvykle mívám nejsilnější. 

Každou chvilku nám fanoušci hlásili, kolik ztrácíme na Máru Causidice před námi. Já věděl, že z kopce mě rozbité nohy už k ničemu velkému nepustí, ale specialistou na seběhy je právě Michal, tak jsme zkoušeli spolupracovat, abychom se nahoru dostali co nejblíž Márovi a mohl ho Michal zkusit přejet cestou do cíle. To se nakonec nepovedlo o 3 vteřiny a tak Michal skončil na celkovém čtvrtém místě a já na pátém. 

Je to závod, na který se budu chtít rozhodně vracet a opět se porovnat s těmi nejlepšími a díky tomu, že trasa zůstává stejná, tak je ideální příležitost se porovnat sám se sebou a svými předchozími časy. 

Použité foto: archiv LHUT