Pár otázek kolegům před startem na Grossglockner Ultra Trailu

Kde se vzala myšlenka na Grossglockner Ultra Trail, proč zrovna tenhle závod a jakou trať jste zvolili?

Šimon: Po loňském pokusu jsem si říkal, že by to určitě šlo běžet trochu lépe a snad si to ještě o něco více užít. Trať tedy běžím stejnou, 57 km. 

Honza: Nápad vznikl právě v Alpách. Několik běžeckých kempů Rock Pointu s kamarády v Hintersroderu mne namotivovalo dát si nejen výběh, ale dobře organizovaný závod v Alpách. Ultra tratě GGUT jsou skvěle zabezpečeny a organizovány. Letos je pro mne volba 57 km ideální. Rád bych si trasu zaběhl a užil, a pro delší trať jsem se obával zásadnější únavy vzhledem k nastoupaným kilometrům.

Máš za sebou podobné nebo třeba i větší divočiny?

Šimon: Letos jsem si dal přípravně jen delší výběh v Krkonoších. Aklimatizační přípravu jsem měl formou květnového Rock Point Trailrunning kempu na Velké Fatře, tak to snad bude stačit :).

Honza: Prokládám si svou běžeckou bonboniéru různými zajímavostmi. Nedávné zajímavé akce a vlastně i trénink na GGUT byly: Jizerská Zubatá ultra (63 km, 3 km nastoupáno), PVLH24 (110 km), Libouchec Ultra Trail 50 km... Tratě v tomto rozsahu mám fakt rád. Už hodně zajižeš, dáš si do těla, ale stále můžeš fungovat další dny.

Jak probíhala příprava fyzicky i mentálně? Dlouhodobá cílená nebo spíš momentální rozhodnutí a styl „rychlokvaška“.

Šimon: Tak nějak napůl. Myslím, že jsem se na jaře úplně neflákal, ale trochu jsem asi zanedbal regeneraci a péči o své zdraví, a tak mě skolila virózka. Do nějaké míry se to se mnou táhne doteď, ale už jsou to jen dozvuky, takže se na to nechci vymlouvat. Rozhodnutí běžet znovu GGHUT je ale už staršího data.

Honza: Trénink jsem více situoval do kopců. Obecně mám rád pestrost týdenního tréninku – roviny, ovál, zrychlování, opakování kopců. Jinak mentální příprava je pro mě vždy zásadní. Mít chuť, nemít strach, ale s pokorou a respektem před náročností. Na závod jedu i se svým synem, kterému je 10 let a dělá atletiku. Poběží GGUT mini. Motivuje mě i to, že mu ukazuji a dávám ochutnat atmosféru závodů. U mě jde o dlouhodobou snahu zažít a zaběhnout některé ikonické závody. Rychlokvašky mám také rád, to jsou pro mě regionální běhy v okolí.

S čím do závodu jdeš?

Šimon: Určitě se s tím chci popasovat líp než loni. Myslím, že mentálně jsem na tom o dost líp. Jakože už trochu vím, co mě čeká a taky proč něco takovýho vůbec dělám... Takže lepší pocit po dokončení, možná i lepší čas, snad i top 10. Proč si trochu nevěřit, že jo :).

Honza: Závod chci uběhnout – tedy jeho běhetalnou část. Pokud seběhy dovolí rád bych se do 10 hodin vešel a stihl večeři a pivo s kamarády v Kaprunu.

Jaké budete mít vybavení?

Šimon: Díky podpoře Rock Pointu a Dynafitu jsem se mohl obléknout do špičkový řady Dynafit DNA od hlavy k patě, takže v tom mám jasno. Na vybavení se tedy můžu spolehnout a pokud se něco vysype, tak to nebudou hadry ani boty.

Honza: Na dlouhé tratě to stojí na botách – opakovaně se vracím k lehkým zánětům achilovky a nejvíce šetrné pro mě jsou dlohodobě Dynafit Ultra 100, tento rok mám již druhé Dynafit Ultra Pro 2, které jsou pro tento závod dle mého nejlepší. Běžecká vesta Dynafit 6L/1,5 l vody, hůlky Carbon Black Diamond a do batohu nesmí chybět Dynafit Shake dry šustka do větru i těžkého deště. Pak ultra lehká bunda jen na vítr či lehký déšť Dynafit DNA wind. Oblíbil jsem si také poslední dobou Dynafití šortky DNA Ultra, spodní vrstva je naprosto lehounká.

Co třeba výživa a pitný režim? Na co pojedeš?   

Šimon: Snad už jsem trochu vymoudřel a budu doplňovat energii průběžně. Beru gely a ionťáky od prověřeného Enervitu, na občerstvovačkách spoléhám na „normálnější“ jídlo. Ale stejně je nejdůležitější přijet už před závodem dobře nakrmenej, při závodě už se to úplně hasit nedá.

Honza: Běhám často hlavně na datle – drží mi energii a žaludek v pohodě. Pro větší výkon ale mám sestavu od Enervitu. Isotonic - pití, gely, co je opravdu dobré jsou jejich lžeé – dobře se to kouše a nedráždí žaludek. Nová „2:1“ rovněž vydrží déle a jde tedy dávkovat co cca 1,5 h. Ke konci závodu rád proložím něčím slaným na občerstvovačce.